Dnešní analogie mezi piloty a manažery není o stíhacích pilotech ani o válečné vřavě na poli posetém minami zlou konkurencí. Je o kvalitě přípravy, se kterou se průměrný pilot a průměrný manažer setká.
Myslím, že můžeme s klidným svědomím začít dráhu obou naších protagonistů v momentě, kdy se rozhodli jít daným směrem. Předpokládejme, že chodili na podobné školy. S vysokou to bude složitější, různé univerzity nabízejí MBA programy, ale dle mých zkušeností se na ně hlásí lidé, kteří mají již nějakou zkušenost s managementem, s vedením lidí a PPMkem. To se o většině pilotů říct nedá. Neznám mnoho pilotů, kteří začnou kurz tím, že již několik let létají za humny, jako třeba v případě řidičského oprávnění na motorku.
Pilot adept se přihlásí do letecké školy. V dobách nedávno minulých se mohl domluvit s aerolinkou, že daný program zafinancuje a pilot se jim na nějakou dobu upíše. To není nic neobvyklého ani v manažerských profesích. Ani takové ACCA (zkoušky Asociace certifikovaných účetních), není levná sranda a perspektivním jedincům je firma ochotna takovéto zvýšení odbornosti zaplatit. Výměnou tak za 3 roky setrvání zaměstnance, a to po úspěšném ukončení programu. Tedy 6 let jistoty, že daný člověk bude pro firmu pracovat, což u mladých talentů, kde je změna zaměstnavatele nejčastější, je pro firmu k nezaplacení. Resp. má to cenovku přesně danou cenou daného programu.
Je tedy 1.9. a pilot adept přichází do školícího centra. Dostane se mu standardní nalejvárna informací. Technika, teorie, praxe, předpisy, modelové vzory, létání na simulátoru a poté létání se zkušeným pilotem, který má nalétáno to, co většina z nás nemá ani naspáno. Prostě machr, který by vedle boha neseděl hned vedle, ale ob dvě místa, protože ty mají rezervované bratři Wrightové.
Ještě před pár lety by kouřil redko, ale to se dnes už nenosí, a tak má k obědu brokolici.
Dril, který podstupuje náš pilot adept, je dlouhý a drahý. Vše se opakuje znovu a znovu. Až se vše zautomatizuje a člověk nemusí přemýšlet, jak danou situaci zvládnout. Prostě to naskočí a letadlo s celou posádkou přistane na první dobrou. Z business třídy vystoupí dámy a pánové, na které čekají šoféři s cedulkami se zkomolenými jmény. My, Slované, to máme horší, než např. Mrs. Whyte. A hlavně, ten dril je stejný 1.9. i 1.11. Prostě kdykoliv. Jede se podle přesně daného plánu, který se neustále ladí ku prospěchu všech.
Kvalita interního školení je dána firmení kulturou a je lakmusovým papírkem profesionality, kterou může nováček na pracovišti očekávat.
A adept manager? Jak to znáte vy? Nastoupí nováček, dostane hrníček, propisku, notebook a nějaký čip. K tomu 2 hodiny informací o tom, co dělala firma v roce 1962 a kde sídlí matka, kterou v dnešní bezletové době asi brzy neuvidí. Dál se to různí. Podle toho, jaké má štěstí na firemní kulturu. Obecným zaklínadlem, s krycím označením on-job training, je neexistence kvalitního školícího procesu. Nováček je hozen na hrb, promiňte, přiřazen k jednomu ze seniornějších lidí, nikoliv opravdu seniorních, protože ti jsou seniory i proto, že se z takovéto situace umí vykroutit. A tak vznikne na nějakou dobu pár, který chodí společně i do kuchyňky, aby adept odkoukal, jak se co dělá, kdo je kdo a jak se vyprazdňuje zásobník kávovaru.
Nebo jsou firmy, které mají nadstavbu systému “kopíruj, co vidíš”, a mají k tomu krásně vyvedenou prezentaci. Je tam agenda, jednotlivé body a u každého bodu jiné jméno. To se už ve firmě stali seniory úplně všichni, a tak každý udělá část, kterou si vytáhl v sirkách.
Jistě existuje třetí scénář, kdy je onboarding v letectví stejně kvalitní jako v jiném průmyslovém odvětví. Napadají mě třeba německé automobilky. Někdy to možné je, někdy je manažerská pozice tak široce rozkročená, že je systematická výchova skoro nemožná a jistě nerentabilní. Nakonec to je již obsaženo ve slově manažer. Zařiď to (a pokud možno se mě neptej jak).
V každém případě si myslím, že školení má svou důležitost a v dnešní době, kdy se lidé více obměňují, se na školení dbát má. Není nutné převzít 100 % z pilotního školícího arzenálu. Nevím, kde sehnat simulátor celého ekosystému jedné firmy. Avšak nepoučit se vůbec, to by zavánělo pýchou, která se nedoporučuje žádnému Ikarovi. Co myslíte, že je pravděpodobnější? Přistane náš pilot na prvním letišti nebo schválí nováček správně všechny hodiny za první měsíc v PPMku? Záleží na jedinci, ale já raději lítám.
Pokud se vám analogie mezi piloty a manažery líbí, můžete se podívat na můj kurz, který jsem na jejich základě vytvořil.